hello again
24. května 2013 v 0:40 | D.
|
my life etc.




cherry love
30. ledna 2013 v 0:39
|
my life etc.



Film: Blonďatá čtrnáctka, která se zamilovala do nadaného, velmi chytrého sedmnáctiletého Aarona.
Reality: Blonďatá patnáctka, která se zamilova do nadaného, velmi chytrého devatenáctiletého Pana Božského. Povahově sice nemám s blonďatou čtrnáctkou ve filmu nic společné, ale co se Aarona a Pana Božského týče. Hm-hm-hm.
... Fajn, ve filmu to ještě pokračovalo tak, že Aaron byl nejdříve zamilovaný do její matky, ale to není podstatné.
Happy birthday, dear myself.
22. ledna 2013 v 23:16
|
my life etc.
Uplynutím 17.1. jsem zase o rok starší, nicméně já osobně necítím žádnou změnu.




Prague, school, ...
14. ledna 2013 v 18:36
|
my life etc.
you know, I'm just... just busy.
Zdravím
Na pár dní jsem se opět odtrhla od blogového světa. Neměla jsem čas, náladu, nápad, notebook.
Dny teď, dá se říct, pouze přežívám. Pondělí stejné jako úterý, úterý stejné jako středa, středa stejná jako čtvrtek a pátek stejný jako čtvrtek. Hlavním důvodem je škola. Snažím se tam, opravdu ano. Už jsem tak nějak počítala s nejlepším. Jenže se den co den dozvídám opravdu krásné věci a písemky mě přesvědčují o tom, že jsem asi neuvěřitelně pitomá... nebo nevím. Moje minimální sebedůvěra tímto opravdu rychle klesá. Chci mít už vše za sebou, už mě to unavuje. Všechno. A nejen unavuje, i štve. Snažím se, ALE.
*potlačila nutkání uzavřít záložku s tímto článkem*
Ve čtvrtek jsem trošku vypla od nudného stereotypu. Jela jsem na pár dní do Prahy. Nákupy, nákupy, nákupy a nějaké to odreagování typu kino apod. a znovu nákupy. Bylo to fajn. Bylo fajn nachvíli vypnout, myslet nad něčím jiným než je škola, vztahy, budoucnost. Říkala jsem si, že by mi to vyhovovalo častěji, ale poté mi došlo, že by to ztratilo ten pravý účinek. Nicméně, mít možnost stěhovat se do Prahy, teď, hned, zřejmě bych neváhala. Praha je moje srdcovka, je, byla, bude. K dalšímu fajn bych přiřadila pocit, že jsem byla kousek od pana božského. Lítám v tom. Lítám si na obláčku ve tvaru srdíčka. Lítám si sama. To už je ale vedlejší...
Nějakým zázrakem jsem znovu v kontaktu s mým ex-božským, o kterém jsem se tu ještě nezmiňovala (zřejmě). Byli jsme spolu rok a půl tuším? Můj první "opravdový" vztah. Yaayz. 5. února by to byl rok, co nejsme v kontaktu. Sama bych to nevěděla, on si to pamatuje. Zvláštní, neřekla bych to do něj. Překvapilo mě to. Asi mě měl opravdu rád. Což mi tehdy nepřišlo, proto jsem s ním ukončila kontakt. Nicméně za tohle má u mě malé plus. Nevím ale, co si myslet, co cítit. Je to... divné. Dříve pro mě byl, prostě božský ve všem. Teď, když znám nového Božského, mi přijde jako takový průměr. Přemýšlela jsem, jestli bych to s ním chtěla zkusit znovu... Ale asi ne. Já nevím. Nevím...
City vs pocity
7. ledna 2013 v 16:45
|
something
Včera jsem usínala (tedy, tak alespoň říkám fázy, kdy se hodiny snažím usnout, ale ono ne) a přemýšlela o něčem, co bych mohla napsat, protože si poslední dobou přijdu úplně "prázdná". Vybrala jsem tedy téma, na které jsem se nedávno bavila s panem Božským (či ex-božským?).





maybe you know this feeling
3. ledna 2013 v 1:32
|
my life etc.






2013, be good to me.
1. ledna 2013 v 15:23
|
my life etc.
(Není celá jako prvních 10 vteřin...)
Poohlédnutí za minulým rokem...

Příchod nového roku...


Můj silvestr...

Jak jste trávili silvestr vy? 

Blogová minulost
30. prosince 2012 v 14:41 | D.
|
my life etc.
Jak, proč a kdy jsem se k blogu dostala?



Zajímá mě, co vy a vaše blogová historie? Kdy a jak jste se dostali k blogu, popř. máte nějaké pěkné nebo vtipné blogové zážitky? 

Předsevzetí
29. prosince 2012 v 15:02 | D.
|
something
Novoroční předsevzetí.


- Omezit mou stydlivost - Nesnáším jí. Ani nevím, jestli to opravdu stydlivost je, každopádně něco na ten způsob.
- Omezit mou nervozitu - Mám mluvit s někým cizím, nebo s někým z koho mám respekt, o něčem důležitém? Divný pocit. Stojím před tabulí, zkoušená učitelkou, která je na mě zasedlá? Šup, po chvíli studené ruce, rozklepaná a mozek mi odmítá dávat informace.
- Být komunikativnější - Vadí mi, že nevím, o čem si s lidmi povídat.
- Věřit si - Už si ani nepamatuji, kdy jsem si naposled řekla "to zvládnu". Poslední dobou mám pocit, že jsou všichni ti lepší.
- Učit se - Typický, dávám si ho každý rok. Musím se ale pochválit, letos jsem se už párkrát učila. A je to i vidět.
- Mít vše za jedna - Matiko, prosím, nech se pochopit ...
- Udržet si blog - Ne, nejsem blogový nováček. Můj první blog se dožil, dá se říci, "úspěšnosti", po dvou letech(?) jsem skončila. Pak jsem jich ještě pár měla, ale moc dlouho nevydržely...
- Nezajímat se, co si myslí ostatní.
- Vidět jednorožce - Chybělo mi tu nějaké nereálné, nesplnitelné přání.
Chtěla jsem mít krásných 10 bodů. Další mě prostě ne a ne napadnout.
Dáváte si i vy nějaké předsevzetí? Jaké? Nebo vám to přijde zbytečné?
Virtual friends
27. prosince 2012 v 14:19
|
my life etc.
Virtuální přátelé?




