Květen 2013

hello again

24. května 2013 v 0:40 | D. |  my life etc.
Vzpomínám si, jak jsem někdy koncem minulého zakládala tento blog. Potřebovala se vypsat z mých tehdejších pocitů, které nebyly zrovna báječné. I jsem tak udělala, vypsala jsem se, opravdu mi to pomohlo. Neměla jsem se komu vypovídat, vypsala jsem se tedy alespoň sem. Každý komentář "Rozumím ti", mi vynesl úsměv na tvář. Najednou jsem nebyla sama. Uklidňoval mě ten pocit, že je na tom někdo podobně jak já. Uklidňovalo mě to, ale zároveň jsem je litovala. Jestliže na tom byli podobně jak já, tzn. hodně špatně, nešlo nelitovat.
Měla jsem tu jeden cíl. Udržet si blog. Ale skutek utek a blog jsem, po cca měsíci, přestala navštěvovat. Ne že bych nechtěla, nebo bych neměla o čem psát. Chtěla jsem, chtěla jsem psát, ale nemohla jsem. Nemohla jsem napsat mou adresu a zmáčknout enter. Z nějakého důvodu jsem to celé nechtěla vidět. Nechtěla jsem vidět, jak zoufalá jsem. Bála jsem se to otevřít, protože bych pak čelila kruté realitě. A "Panu Božskému", o kterém jsem psala a byla do něj šíleně "zaláskovaná". Ze dne na den ale mé pocity k němu upadly. Už jsem toho zřejmě měla dost, byla to rána za ránou. Jednoho dne to prostě přestalo. Jen tak. Nechtěla jsem tedy mou stránku otevřít a vidět mou naivitu, kterou jsem vkládala do našeho "vztahu".
Dnes jsem znovu našla odvahu. Najela na můj blog a pročetla si staré články. Cítila jsem se spokojená, protože z toho nevyrovnaného smutného člověka, kterým jsem byla, jsem nyní já, celkem spokojená, rozhodně šťastnější než tehdy. Za tu dobu, co jsem nebyla schopna tento blog otevřít (ačkoli jsem se snažila, víckrát:), se toho přihodilo strašně moc, strašně moc pozitivního. Přijde mi, jako by mi štěstí teď splácelo ty zimní dny plné smutku. Je to fajn pocit, vědět, že něco děje tak, jak si přejete.
A na závěr pár důležitých věcí, které se mi za tu dobu přihodily. n1) Budu se stěhovat do Prahy, což je pro mě jako splněný sen. Maloměšťanka ze západu do velkoměsta, yea! Zahrnuje to i skvělou školu. Tedy, doufám, že skvělou. Každopádně je to šance na úplně nový život a jsem za to neskutečně ráda. n2) Setkala jsem se s panem Božským. Bylo zajímavé konečně vidět člověka, který ze mě víceméně udělal trosku. Jako kamaráda ho mám stále ráda, ale jsem šťastná, že mé city k němu už opadly. n3) Vyhrála jsem literární soutěž. První jsem sice nebyla, ale i tak to byla pro mě celkem velká věc. Přeci jen celorepubliková soutěž, je fajn se vůbec umístit. Ceny se předávaly na mezinárodním knižním veletrhu v Praze, tak jsme se možná viděli ;).